Rubrika: ABSL

I přesto, že jsou lidé již z home office unavení, zpět do firemních kanceláří se nehrnou. Mezi kolegy zatím zavítá v průměru zhruba 15 % zaměstnanců oboru zákaznických, podnikových a IT služeb. Tři ze čtyř firem proto v současné době řeší úpravy nájemních smluv a optimalizaci plochy svých kanceláří. Plánují snižování počtu pracovních stolů i celkové kancelářské plochy a při přestavbě svých prostor kladou důraz na zázemí pro setkávání, spolupráci a kreativitu. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL a poradenské společnosti Colliers.

Jak ukazuje Microsoft Work Trend Index z března 2021, technologie zrychlily práci zaměstnanců pracujících z domova až o 50 %, produktivita tedy stoupá, ale současně s tím stoupá i únava a pocity vyčerpanosti a izolace. I přesto zatím lidé nemají chuť k návratu do kanceláře. „Už začátkem května jsme zaměstnancům nabídli možnost znovu začít využívat firemní kanceláře. V první fázi jsme umožnili zaplnění 15 % kapacity s tím, že si zaměstnanci musí předem rezervovat místo i čas, který chtějí v kanceláři strávit. Kapacitu jsme od půlky června navýšili na 50 %, do dnešního dne však o práci z kanceláře projevilo zájem jen zhruba 15 % našich zaměstnanců,“ říká Jaromír Staroba, ředitel centra podnikových služeb ABInBev.

Podobné zkušenosti mají i ostatní firmy z oboru. Řada společností především z IT sektoru dokonce zatím návrat z home office ani nevyhlásila a nadále doporučuje pracovat z domu až do konce letošního roku. 

Plných 60 % firem je dle průzkumu ABSL a Colliers přesvědčeno o tom, že lidi nelze k návratu do firemních kanceláří nutit a že je potřeba je nechat samostatně rozhodovat o tom, kdy budou pracovat z kanceláře a kdy z domova. Například společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb. Více než 80 % pracovníků v jejich průzkumu uvedlo, že by do budoucna chtělo kombinovat práci z domova s prací z kanceláře, nejčastěji šlo o ženy a čerstvé absolventy.

Je zřejmé, že rok pandemie a práce z domova změnil pracovní návyky lidí i funkci firemních kanceláří. Ty by měly začít fungovat jako místa, kde se zaměstnanci setkávají, sdílejí informace a zkušenosti a spolupracují, a poskytovat zázemí pro hybridní způsob práce. Ten dle 90 % respondentů zůstane běžným modelem i nadále. „I proto zhruba 70 % firem aktuálně řeší úpravu nájemní smlouvy v souvislosti s optimalizací plochy a investují do změn dispozice a technologií, které mají tohle nové nastavení podpořit. Investují tak například do nových nástrojů pro videokonferencing, do interaktivních digitálních obrazovek, do aplikací umožňujících rezervovat si pracovní místo či prostory pro schůzky a setkání týmu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru zákaznických, podnikových a IT služeb, v němž působí 120 000 kancelářských zaměstnanců. „Z klasických kanceláří, kde měl každý svůj dedikovaný stůl, se budují kanceláře zaměřené na prostory, v nichž se mohou potkávat lidé a spolupracovat. Všechny vybavené obřími obrazovkami, aby se ke schůzkám mohli připojit i další kolegové, kteří jsou právě ve své domácí kanceláři,“ dodává.

Firmy, které své kanceláře během tohoto roku přizpůsobily novým modelům práce, však budou muset své zaměstnance na všechny změny dobře připravit. „Ve firmách se často zapomíná, že zaměstnanci jsou v podstatě rok mimo kancelář, která pro ně znamenala určitou jistotu, kam se téměř každý den vraceli na stejné místo, mezi kolegy, které většinou důvěrně znali,“ říká Jana Vlková, z poradenské společnosti Colliers a dodává: „Nyní se budou vracet do pracovního prostředí, které vlastně vůbec neznají, kde mají pracovat jiným stylem, jinak komunikovat, používat jiné technologie, možná sedět každý den vedle někoho jiného. A to je pro řadu zaměstnanců velký zásah do jejich pracovního nastavení a s touto změnou je nutné intenzivně pracovat ještě před návratem do kanceláří.“

Firmy se intenzivně snaží svým lidem pracujícím z domova pomoci překonat pocity izolace, fungovat hladce a rozvíjet se. Speciální péči pak věnují zaměstnancům z řad cizinců, kteří mají problém se zorientovat v nových nařízeních souvisejících s nouzovým stavem a probíhající pandemií koronaviru. Kromě pravidelného zpravodajství v angličtině či jejich rodném jazyce jim pomáhají i s nákupy či udržováním kontaktu s příbuznými v zahraničí. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy působící v oblasti podnikových služeb.

„Přes 95 % zaměstnanců našeho oboru pracuje již více než měsíc ze svých domovů. Zaměstnanci si museli ze dne na den osvojit nové pracovní návyky a začít zvládat na dálku plnit úkoly, které by dříve řešili v týmu či s pomocí nástrojů, které běžně doma nemají. Z prvních analýz, které jsme udělali mezi zaměstnavateli z oboru podnikových služeb, vyplývá, že to zaměstnanci zvládli výborně. Jejich produktivita dokonce v průměru mírně vzrostla,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. Zaměstnavatelé ovšem svým lidem pracujícím z domova poskytují širokou podporu, 84 % firem například formou online kurzů zaměřených na osvědčené postupy a efektivitu při práci z domova či technologie, které musí nově začít využívat. Dvě třetiny firem pak svým zaměstnancům poskytují plnou IT podporu a
40 % jim pomáhá překonat pocity izolace, stres a obavy ve spolupráci s psychology či kouči. Většina center pak organizuje nejrůznější virtuální vzdělávací, společenské či dokonce sportovní akce.

Ze 120 000 zaměstnanců oboru podnikových služeb tvoří 43 % cizinci, pro které není snadné se v současné situaci v ČR vyznat. I proto jejich zaměstnavatelé, k nimž patří firmy jako například Infosys, Atlas Copco či Deutsche Telecom, zavádí celou řadu opatření, aby jim pomohli s orientací v nejnovějších nařízeních vydávaných vládou a zároveň eliminovali jejich pocity osamělosti. „Firmy například na denní bázi připravují výtah z českého zpravodajství v angličtině a informují své zaměstnance z řad cizinců o nejdůležitějších opatřeních. Čeští kolegové jim zase nabízí pomoc s nákupy či zařizováním potřebných záležitostí na úřadech,“ přibližuje Jonathan Appleton. Souhrn důležitých informací zaměstnancům z ciziny poskytuje celkem 72 % center podnikových služeb v ČR, dvě třetiny center se pak snaží o pravidelný kontakt prostřednictvím online komunikačních nástrojů. Nejde přitom jen o pracovní schůzky, ale například i o společenské aktivity, jako jsou virtuální oslavy narozenin, kvízy či nejrůznější tréninky a kurzy. Ty se ostatně týkají všech zaměstnanců, nejen těch z ciziny. „Snažíme se naše lidi udržet fit ve všech směrech, a proto jsme zavedli celou řadu formátů virtuálního setkávání. Od společné odpolední kávy, přes virtuální kvíz až po pravidelné cvičení jógy, strečinku či planku. Vedle zábavy pak nabízíme i několik tisíc online kurzů, které je možné absolvovat kdykoliv a kdekoliv,“ vypočítává Sergei Holmeckis, ředitel českého centra Deutsche Telecom Services Europe.

Volný čas, který nyní lidé tráví v izolaci doma, věnují často sebevzdělávání. Dle průzkumu plných 60 procent firem registruje růst zájmu o nabízené kurzy a tréninky. Dvě třetiny zaměstnanců májí zájem zejména o kurzy zaměřené na osobní rozvoj, 42 % se věnuje vzdělávání s cílem získat nové kompetence a díky tomu změnit pracovní pozici, 33 % se účastní jazykových kurzů. Ty firmy začaly nabízet formou online vyučování, původní třídy se tak přesunuly na obrazovky a pokračují ve výuce přes Skype, Teams či podobné komunikační nástroje. Výrazný je také růst zájmu o odbornou oborovou GBS kvalifikaci, kterou poskytuje strategický partner ABSL pro oblast vzdělávání, společnost Hackett Group. „Naši lidé mají přístup k široké nabídce kurzů, ať už z oblasti profesního finančního vzdělávání, cizích jazyků či měkkých dovedností. V současné době vnímáme zejména významný nárůst vyžití online kurzů na E-learning platformách. Online formou pokračujeme také v ACCA certifikacích, které jsou v našem oboru velmi přínosné a vyžadují nemalé časové investice. I proto je na ně nyní velmi vhodná doba,“ říká Roman Pavloušek, ředitel finančního centra Atlas Copco Services.

Rostoucí požadavky na zabezpečení i stále sofistikovanější kyber útoky vedou podniky k přehodnocování bezpečnostních strategií. Jednou z možností je předat starost o bezpečnost IT do centra podnikových služeb a nechat zabezpečení řídit vzdáleně. Bezpečnost IT lze takto zajišťovat samostatně i v rámci kompletní správy infrastruktury IT.

Bezpečnost dat a systémů není v podnicích ve stále větší míře pouze starostí samotného oddělení IT, ale stává se součástí celkového řízení rizik. „Finanční ředitelé firem (CFO) pokládají v současnosti kybernetickou bezpečnost za druhou největší hrozbu z hlediska podnikání jako celku. Velké firmy se obávají především toho, že bezpečnostní incident přeruší jejich provoz (68 %), 58 % pokládá za velkou hrozbu související ztrátu pověsti, 45 % zdůrazňuje riziko úniku či ztráty dat. Současně roste také riziko spojené s regulačními a dalšími požadavky, protože předpisy vyžadující ochranu citlivých dat se neustále zpřísňují,“ shrnul výsledky nedávného předmětného průzkumu společnosti Deloitte Nik Černomorský, ředitel oddělení Risk Advisory Deloitte v České republice. Podle téhož průzkumu Deloitte zhruba třetina firem zajišťuje bezpečnost IT vlastními silami, třetina ji outsourcuje a ostatní kombinují oba přístupy. Podniky nicméně mají k dispozici ještě další možnost – starost o zabezpečení mohou přenechat centru sdílených podnikových služeb, které pak bezpečnost IT (nebo jinou oblast, například účetnictví nebo personalistiku) zajišťuje centrálně pro všechny pobočky i oddělení podniku. Centralizace podnikových služeb obecně umožňuje jednotné řízení a vyšší efektivitu s nižšími náklady. I proto lze v této oblasti sledovat výrazný meziroční růst.

Tento trend potvrzuje i asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových služeb. „Zatímco v minulosti zajišťovala centra podnikových služeb v ČR pro své mateřské subjekty především administrativní činnosti, nyní se důraz přesouvá na IT služby. Podle našeho průzkumu pracovalo v roce 2018 v outsourcingu IT již 40 % z celkového počtu 100 000 zaměstnanců tohoto oboru,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, s tím, že v rámci IT pozic hraje významnou roli i správa zabezpečení, ať už se poskytuje jako součást komplexní správy infrastruktury IT, nebo jako samostatná služba. Bezpečnosti IT se aktuálně věnuje už 25 % českých center podnikových služeb.

„Odhaduje se, že do roku 2021 způsobí kybernetická kriminalita celosvětově škody za 6 bilionů dolarů, což je dost velký argument na to, aby se firmy intenzivněji věnovaly zabezpečení svých systémů. V mateřských zemích, zejména v západní Evropě, však často narážejí na nedostatek bezpečnostních specialistů, proto vidíme rostoucí zájem o přesun těchto procesů do českých center služeb,“ komentuje Jonathan Appleton. 

Řízení bezpečnosti v mateřské firmě znamená nejčastěji kontrolu síťového provozu, ochranu serverů a databází, správu firewallů a dalších ochranných zařízení na perimetru sítě, ale i vzdálenou správu koncových bodů včetně mobilních zařízení, hotspotů Wi-Fi a zařízení Internetu věcí. Součástí řízení bezpečnosti je i nasazování aktualizací a bezpečnostních oprav, prevence útoků, jejich monitoring, náprava situace a reporting o incidentu. V některých případech zajišťuje centrum podnikových služeb i ochranu přímo na úrovni citlivých dat, kdy se vzdáleně sleduje veškerá práce s těmito daty, přístup k nim, jejich případné kopírování, tisk nebo odesílání přes internet. Nedílnou součástí podnikové bezpečnosti je dnes rovněž řízení identit a přístupu, správa bezpečnostních zásad, řízení prostředí na úrovni aplikací, shromažďování protokolů a správa bezpečnostních informací a událostí (SIEM). Centralizovat činnosti spojené s bezpečností IT a zajišťovat je vzdáleně je stále jednodušší mj. i díky migraci podnikového IT do cloudu.

„Poptávka po expertech na IT bezpečnost roste napříč centry, vedle českých specialistů centra často nabírají i vysoce kvalifikované cizince. Tvoří již více než třetinu všech zaměstnanců českého sektoru podnikových služeb, přičemž se jedná o speciality bezmála osmdesáti národností,“ říká Jonathan Appleton a dodává, že s řízením bezpečnosti dnes lidem pomáhá ve stále větší míře i automatizace. Moderní softwarová řešení již podporují například automatické nastavení a kontrolu konfigurace z hlediska bezpečnostních zásad i automatické nasazování bezpečnostních oprav. I přes rostoucí zapojení automatizace český centra služeb aktuálně hledají stovky odborníků na IT bezpečnost.

„Silná poptávka po specialistech na IT bezpečnost je dána zejména zvýšeným výskytem úniku firemních dat a tudíž zesílenou potřebou firem podobným scénářům zabránit. Protože jde o relativně nedostatkovou kvalifikaci, mzdy se u těchto specializací pohybují v rozmezí od 60 000 Kč u člověka do 2 let praxe, až do 150 000 Kč u člověka s deseti a více lety praxe,” říká Lukáš Kaňka ze společnosti D-ploy s tím, že odhadem na českém trhu chybí řádově stovky specialistů na IT bezpečnost.

Český sektor podnikových služeb vzrostl v roce 2018 o 12 %, v současnosti zaměstnává již 100 000 lidí a na českém HDP se podílí 6 %. Obor se tím stává jedním z nejvýznamnějších odvětví ekonomiky České republiky. Nejrychleji rostou služby v oblasti informačních technologií. Zaměstnanci působící v outsourcingu IT tvoří již 40 % všech zaměstnanců segmentu podnikových služeb. Údaje vyplývají z průzkumu asociace ABSL, která sdružuje poskytovatele sdílených podnikových služeb na českém trhu.

Pokračování textu V podnikových službách v ČR pracuje už 100 tisíc lidí, centra plánují další expanzi

Na slavnostním galavečeru předala asociace ABSL ocenění firmám, které v uplynulém roce nejvíce přispěly k rozvoji oboru sdílených podnikových služeb v České republice a díky inovativním projektům zvýšily standard poskytovaných služeb, zákaznické zkušenosti, rozvoje talentů a pracovního prostředí. Ocenění s názvem ABSL Diamonds byla udělena projektům v sedmi kategoriích. Sedmičlenná odborná porota vybírala vítěze ze čtyř desítek nominací.

Pokračování textu ABSL rozdávala diamanty za nejlepší projekty v oboru podnikových služeb

Zájem o brigády ve firmách z oboru podnikových služeb roste, a to nejen v průběhu letních prázdnin. Namísto stáží, které nejsou českými školami dostatečně podporované, studenti hledají první pracovní zkušenosti na brigádách. Dle asociace ABSL, která na českém trhu sdružuje centra podnikových služeb, se chuť studentů zapojit se do pracovního procesu meziročně zvýšila dokonce o desítky procent a často převyšuje nabídku pracovních míst.

Pokračování textu V podnikových službách je zájem o brigády

Diskuse o možném dopadu technologií na pracovní trh stále sílí a odhady celosvětové úrovně automatizace se pohybují mezi 14 %a 47 % pracovních míst. Většina českých bank a pojišťoven v posledních dvou letech testuje a zavádí roboty a umělou inteligenci a hlásí nárůst produktivity. Rychlý technologický pokrok vyvolává množství obav, ale zároveň otevírá dveře nepoznaných možností.

Pokračování textu Jak vypadá budoucnost práce v bankovnictví? Smíšená realita, algoritmická mechanika a univerzální služby

Cizinci pracující v ČR v oboru podnikových služeb mají rostoucí zájem o výuku češtiny. Z šetření asociace ABSL, která sdružuje poskytovatele podnikových služeb, vyplývá, že řada zaměstnavatelů z tohoto oboru proto svým zahraničním zaměstnancům začala jako benefit poskytovat výuku českého jazyka, zájem ovšem často převyšuje kapacitu vypsaných kurzů.

Pokračování textu Cizinci pracující v Česku mají zájem o výuku českého jazyka

Asociace ABSL navázala spolupráci s prestižními vzdělávacími projekty Stages, Alliance for YOUth a Mezinárodní cena vévody z Edinburghu. Cílem je podpora vzdělávání nové generace talentů, které obor podnikových služeb potřebuje pro svůj další rozvoj a růst.

Pokračování textu ČR potřebuje efektivnější vzdělávací systém

Nastupující technologie, řazené někdy do společné kategorie Průmysl 4.0, mění pracovní prostředí i povahu práce. Jeden z významných trendů zde představuje rozšířená či virtuální realita. I když zatím nejviditelnějším příkladem využití jsou počítačové hry, objevují se i první pokusy jejího nasazení v podnikovém prostředí, například v oblasti vzdělávání nebo při prodeji dražšího zboží. Asociace ABSL odhaduje, že v roce 2025 se bude virtuální či rozšířená realita používat prakticky ve všech prodejních aplikacích. Nejen v obchodu, ale i na pracovištích v řadě dalších oborů začíná revoluce svým dopadem srovnatelná s robotizací.

Pokračování textu Virtuální realita přinese revoluci srovnatelnou s robotizací