Praha přivítá třetí ročník vzdělávacího programu pro ženy

Třetí ročník vzdělávacího programu pro ženy nesoucí název Summer School for Female Leadership in the Digital Age bude konat od 17. do 22. července 2022 v Praze. Zimní část kurzů, které pořádá mezinárodní vzdělávací instituce European Leadership Academy společnosti Huawei, hostila v polovině února letošního roku francouzská Nice. Vzdělávací program zaměřený speciálně na ženy je součástí dlouhodobé iniciativy „Seeds for the Future“ firmy Huawei, která usiluje o překlenutí digitální propasti napříč společností, budování více inkluzivního prostředí v sektoru ICT a vytváření budoucnosti, ve které všichni bez ohledu na pohlaví budou moci stát v čele digitálních inovací.

„Nadcházející letní škola je další mimořádnou příležitostí pro budoucí lídry, kteří díky ní mohou získat nové poznatky o nových technologiích,“ prohlásil Tony Ťin, hlavní zástupce společnosti Huawei pro evropské instituce. „Huawei je i nadále odhodlána podporovat evropské talenty a já se těším na spolupráci s našimi českými partnery na rozvoji vzdělávacích aktivit.“ Zájemkyně z celé Evropské unie mohou pomocí webového formuláře žádat o místo v programu až do 31. května. Poté nezávislá porota vybere 29 žen – jednu z každé členské země EU a po jedné z Ukrajiny a západního Balkánu – které se budou moci zúčastnit bezplatného programu. V případě uplynulé zimní školy vybírala porota z 2500 přihlášek.

„Ženy musí být schopny utvářet a vést technologickou revoluci. Naše osnovy proto účastnicím poskytují nástroje, které potřebují k tomu, aby mohly stát v čele evropské digitální transformace,“ uvedla Berta Herrero, programová ředitelka letního vzdělávacího programu. Posluchačky se tak mohou těšit na lekce vedené špičkovými odborníky, ale také na týmové projekty, výukové aktivity a samozřejmě i příležitosti, které studentky seznámí s lokální kulturou. „Ať už přichází z vědních nebo humanitních oborů, ženy hrají v technologickém sektoru klíčovou roli. Nikdo není vyloučen z vývoje nových technologií – popravdě, zajištění skutečné rozmanitosti v tomto oboru je prvním krokem k vybudování inkluzivního světa bez předsudků a diskriminace,“ dodává Herrero.

Uplynulých dvou ročníků vzdělávacího programu se zúčastnily i talentované mladé ženy z České republiky a předpokládá se, že i letos bude o studium velký zájem především mezi vysokoškolačkami a začínajícími profesionálkami. „Odvětví ICT je u nás stále vnímáno spíše jako mužská doména a žen je v něm zatím velmi málo,“ říká Dina Mašínová, manažerka projektů společenské odpovědnosti českého zastoupení Huawei. „Moc mě proto těší, že naše letní škola i další vzdělávací programy nabízí dívkám příležitosti k dalšímu vzdělání, které jim pomůže nejen úspěšně proniknout do světa technologií, ale také stanout v jeho čele.“

Huawei motivuje studenty k hledání inovativních řešení, nadějné talenty podporuje i v Čechách

Historicky prvním vítězem soutěže Huawei Tech4Good se stal tým thajských studentů se svým projektem na podporu zdravotnictví. Díky prvenství dostanou jeho autoři příležitost setkat se s potenciálním investorem a využít konzultace expertů Huawei k dalšímu rozvoji jejich originálního nápadu. Tech4Good je novou aktivitou Huawei na podporu studentských projektů, který běží pod záštitou globálního programu Seeds for the Future. Tím v posledních letech prošla i bezmála stovka českých studentů.

Kombinace umělé inteligence, cloudových technologií a 5G sítí by už brzy mohla pomáhat pacientům v Thajsku. Projekt týmu thajských studentů zaměřený na zajištění rychlejší pohotovostní péče má nyní šanci na svou realizaci. Do prvního ročníku globální soutěže Huawei Tech4Good bylo přihlášeno 79 studentských projektů a závěrečného hlasování se zúčastnilo více než 110 000 lidí. Tech4Good vyzývá studenty, aby identifikovali konkrétní problém, s nímž se potýká naše společnost, a navrhli pro něj technické řešení na základě ICT dovedností, kterým se naučí v rámci vzdělávacího programu Seeds for the Future. Samotná soutěž je pak navržena tak, aby zároveň kultivovala schopnosti v oblasti vedení projektů a podporovala týmovou spolupráci.

Globální program Huawei Seeds for the Future byl spuštěn v roce 2008 s cílem rozvíjet talentované studenty v oboru technologií, nabízet jim jedinečné oborové know-how z praxe a překlenovat komunikační mezery mezi jednotlivými zeměmi a kulturami. Od roku 2016 se do programu mohou hlásit i studenti českých vysokých škol, kteří tak mají možnost získávat nové zkušenosti a dovednosti od špiček v oboru ve společnosti Huawei. Navzdory covidové pandemii, kvůli které probíhá program již druhým rokem pouze online, se do loňského ročníku zapojilo přes 3 500 účastníků z více než 117 zemí světa. Za posledních 13 let program absolvovalo již 120 000 studentů zastupujících 139 zemí a regionů.

„Loňského online ročníku Seeds for the Future se v Česku zúčastnilo dvacet studentů z technických vysokých škol z Ostravy, Brna a Českých Budějovic. Tým složený z tuzemských absolventů SFTF se též přihlásil do soutěže Tech4Good, kde sice nezvítězil, ale získal spoustu zkušeností,“ říká Dina Mašínová, manažerka společenské odpovědnosti Huawei, a dodává: „Letošní ročník programu Seeds for the Future proběhne opět v říjnu a už se těšíme na nové talenty z technických oborů.“

Mimořádnou úspěšnost posledního ročníku potvrdila i Catherine Čchen, vrchní viceprezidentka Huawei a ředitelka představenstva, která během slavnostního ceremoniálu udílení cen Huawei Tech4Good promluvila přímo ke studentům: „Účast na programu Seeds for the Future byla v roce 2021 rekordní. Vaše zpětná vazba a láska k tomuto programu mě opravdu potěšily. Nikdy mě nepřestane udivovat vášeň vaší generace a touha po učení.“ Čchen také vyzdvihla zvyšující se počet žen, které se do programu každoročně zapojí. V uplynulém roce byla absolventek dokonce celá polovina. „Technologie nemá žádné pohlaví. Různorodý, inkluzivní a inovativní svět potřebuje ženskou perspektivu a sílu. Těšíme se, že budeme v nadcházejících letech spatřovat větší zapojení žen v oblasti vědy a techniky.“

Lidé se zpět do kanceláří nehrnou, ty proto čeká dramatická změna

I přesto, že jsou lidé již z home office unavení, zpět do firemních kanceláří se nehrnou. Mezi kolegy zatím zavítá v průměru zhruba 15 % zaměstnanců oboru zákaznických, podnikových a IT služeb. Tři ze čtyř firem proto v současné době řeší úpravy nájemních smluv a optimalizaci plochy svých kanceláří. Plánují snižování počtu pracovních stolů i celkové kancelářské plochy a při přestavbě svých prostor kladou důraz na zázemí pro setkávání, spolupráci a kreativitu. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL a poradenské společnosti Colliers.

Jak ukazuje Microsoft Work Trend Index z března 2021, technologie zrychlily práci zaměstnanců pracujících z domova až o 50 %, produktivita tedy stoupá, ale současně s tím stoupá i únava a pocity vyčerpanosti a izolace. I přesto zatím lidé nemají chuť k návratu do kanceláře. „Už začátkem května jsme zaměstnancům nabídli možnost znovu začít využívat firemní kanceláře. V první fázi jsme umožnili zaplnění 15 % kapacity s tím, že si zaměstnanci musí předem rezervovat místo i čas, který chtějí v kanceláři strávit. Kapacitu jsme od půlky června navýšili na 50 %, do dnešního dne však o práci z kanceláře projevilo zájem jen zhruba 15 % našich zaměstnanců,“ říká Jaromír Staroba, ředitel centra podnikových služeb ABInBev.

Podobné zkušenosti mají i ostatní firmy z oboru. Řada společností především z IT sektoru dokonce zatím návrat z home office ani nevyhlásila a nadále doporučuje pracovat z domu až do konce letošního roku. 

Plných 60 % firem je dle průzkumu ABSL a Colliers přesvědčeno o tom, že lidi nelze k návratu do firemních kanceláří nutit a že je potřeba je nechat samostatně rozhodovat o tom, kdy budou pracovat z kanceláře a kdy z domova. Například společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb. Více než 80 % pracovníků v jejich průzkumu uvedlo, že by do budoucna chtělo kombinovat práci z domova s prací z kanceláře, nejčastěji šlo o ženy a čerstvé absolventy.

Je zřejmé, že rok pandemie a práce z domova změnil pracovní návyky lidí i funkci firemních kanceláří. Ty by měly začít fungovat jako místa, kde se zaměstnanci setkávají, sdílejí informace a zkušenosti a spolupracují, a poskytovat zázemí pro hybridní způsob práce. Ten dle 90 % respondentů zůstane běžným modelem i nadále. „I proto zhruba 70 % firem aktuálně řeší úpravu nájemní smlouvy v souvislosti s optimalizací plochy a investují do změn dispozice a technologií, které mají tohle nové nastavení podpořit. Investují tak například do nových nástrojů pro videokonferencing, do interaktivních digitálních obrazovek, do aplikací umožňujících rezervovat si pracovní místo či prostory pro schůzky a setkání týmu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru zákaznických, podnikových a IT služeb, v němž působí 120 000 kancelářských zaměstnanců. „Z klasických kanceláří, kde měl každý svůj dedikovaný stůl, se budují kanceláře zaměřené na prostory, v nichž se mohou potkávat lidé a spolupracovat. Všechny vybavené obřími obrazovkami, aby se ke schůzkám mohli připojit i další kolegové, kteří jsou právě ve své domácí kanceláři,“ dodává.

Firmy, které své kanceláře během tohoto roku přizpůsobily novým modelům práce, však budou muset své zaměstnance na všechny změny dobře připravit. „Ve firmách se často zapomíná, že zaměstnanci jsou v podstatě rok mimo kancelář, která pro ně znamenala určitou jistotu, kam se téměř každý den vraceli na stejné místo, mezi kolegy, které většinou důvěrně znali,“ říká Jana Vlková, z poradenské společnosti Colliers a dodává: „Nyní se budou vracet do pracovního prostředí, které vlastně vůbec neznají, kde mají pracovat jiným stylem, jinak komunikovat, používat jiné technologie, možná sedět každý den vedle někoho jiného. A to je pro řadu zaměstnanců velký zásah do jejich pracovního nastavení a s touto změnou je nutné intenzivně pracovat ještě před návratem do kanceláří.“

SAP zavádí flexibilní pracovní podmínky, které respektují individuální potřeby zaměstnanců

V souvislosti s ustupující pandemií a vyšší proočkovaností populace firmy po celém světě řeší návrat k normálu a po dlouhém období práce z domova zvou své zaměstnance zpět do firemních kanceláří. Společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb.

Možnost příležitostné práce z domova mohli zaměstnanci SAP využívat již před vypuknutím pandemie. Od března loňského roku však valná většina všech zaměstnanců přešla na plný home office, a to jak ve světě, tak i v České republice, kde zaměstnává firma v rámci 4 entit ve 3 lokacích více než 2 500 lidí. Z nich začalo s příchodem pandemie zhruba 95 % pracovat z domova v podstatě ze dne na den.

I když epidemiologická situace nyní nahrává návratu k normálu, společnost SAP se rozhodla vyjít vstříc individuálním požadavkům svých lidí, nabídnout jim svou plnou důvěru a umožnit jim volbu pracovního prostředí. Z celosvětového průzkumu SAP mezi zaměstnanci totiž vyplynulo, že by rádi i nadále zachovali flexibilní pracovní model. Více než 80 % pracovníků by chtělo kombinovat práci z domova s prací z kanceláře, nejčastěji šlo o ženy a čerstvé absolventy.

„Změna pracovního režimu v uplynulém roce a čtvrt zahýbala zvyky a preferencemi lidí, což jsme si ověřili v interním průzkumu. Pokud to umožňuje jejich konkrétní pracovní náplň a potřeby byznysu, chceme vyjít jejich přáním vstříc a dát jim možnost volby. Zaměstnanci tak budou mít vše, co potřebují, aby byli produktivní, kreativní a efektivní, a přizpůsobí si práci na míru vzhledem ke svým plánům a osobnímu životu,“ říká Ladislav Kučera, HR ředitel SAP pro Českou republiku. Flexibilní model se tak stane standardem a pracovníci se budou moci sami rozhodnout, zda chtějí pracovat z domova, nebo z kanceláří, které budou sloužit jako místo setkávání, posilování vztahů v týmech a kreativní týmové práci.

Ideální fungování flexibilního pracovního přístupu podporuje také softwarové řešení SAP SuccessFactors, které poskytuje komplexní řešení pro správu lidských zkušeností (HXM) od nástupu zaměstnanců po celou dobu jejich kariérního rozvoje. Většina HR procesů, včetně například ročního zúčtovaní daní, se díky digitálním řešením SAP dá vyřídit virtuálně. Nástroj Qualtrics zase umožňuje zůstat ve spojení se všemi zaměstnanci a mít okamžitý přehled o jejich sentimentu a náladě. Společnost tak může pružně reagovat na jejich potřeby, čímž posiluje svou pozici preferovaného zaměstnavatele.

Zaměstnanci v domácích kancelářích společně virtuálně cvičí jógu a vzdělávají se, pomáhají i s informovaností zahraničních kolegů

Firmy se intenzivně snaží svým lidem pracujícím z domova pomoci překonat pocity izolace, fungovat hladce a rozvíjet se. Speciální péči pak věnují zaměstnancům z řad cizinců, kteří mají problém se zorientovat v nových nařízeních souvisejících s nouzovým stavem a probíhající pandemií koronaviru. Kromě pravidelného zpravodajství v angličtině či jejich rodném jazyce jim pomáhají i s nákupy či udržováním kontaktu s příbuznými v zahraničí. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy působící v oblasti podnikových služeb.

„Přes 95 % zaměstnanců našeho oboru pracuje již více než měsíc ze svých domovů. Zaměstnanci si museli ze dne na den osvojit nové pracovní návyky a začít zvládat na dálku plnit úkoly, které by dříve řešili v týmu či s pomocí nástrojů, které běžně doma nemají. Z prvních analýz, které jsme udělali mezi zaměstnavateli z oboru podnikových služeb, vyplývá, že to zaměstnanci zvládli výborně. Jejich produktivita dokonce v průměru mírně vzrostla,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. Zaměstnavatelé ovšem svým lidem pracujícím z domova poskytují širokou podporu, 84 % firem například formou online kurzů zaměřených na osvědčené postupy a efektivitu při práci z domova či technologie, které musí nově začít využívat. Dvě třetiny firem pak svým zaměstnancům poskytují plnou IT podporu a
40 % jim pomáhá překonat pocity izolace, stres a obavy ve spolupráci s psychology či kouči. Většina center pak organizuje nejrůznější virtuální vzdělávací, společenské či dokonce sportovní akce.

Ze 120 000 zaměstnanců oboru podnikových služeb tvoří 43 % cizinci, pro které není snadné se v současné situaci v ČR vyznat. I proto jejich zaměstnavatelé, k nimž patří firmy jako například Infosys, Atlas Copco či Deutsche Telecom, zavádí celou řadu opatření, aby jim pomohli s orientací v nejnovějších nařízeních vydávaných vládou a zároveň eliminovali jejich pocity osamělosti. „Firmy například na denní bázi připravují výtah z českého zpravodajství v angličtině a informují své zaměstnance z řad cizinců o nejdůležitějších opatřeních. Čeští kolegové jim zase nabízí pomoc s nákupy či zařizováním potřebných záležitostí na úřadech,“ přibližuje Jonathan Appleton. Souhrn důležitých informací zaměstnancům z ciziny poskytuje celkem 72 % center podnikových služeb v ČR, dvě třetiny center se pak snaží o pravidelný kontakt prostřednictvím online komunikačních nástrojů. Nejde přitom jen o pracovní schůzky, ale například i o společenské aktivity, jako jsou virtuální oslavy narozenin, kvízy či nejrůznější tréninky a kurzy. Ty se ostatně týkají všech zaměstnanců, nejen těch z ciziny. „Snažíme se naše lidi udržet fit ve všech směrech, a proto jsme zavedli celou řadu formátů virtuálního setkávání. Od společné odpolední kávy, přes virtuální kvíz až po pravidelné cvičení jógy, strečinku či planku. Vedle zábavy pak nabízíme i několik tisíc online kurzů, které je možné absolvovat kdykoliv a kdekoliv,“ vypočítává Sergei Holmeckis, ředitel českého centra Deutsche Telecom Services Europe.

Volný čas, který nyní lidé tráví v izolaci doma, věnují často sebevzdělávání. Dle průzkumu plných 60 procent firem registruje růst zájmu o nabízené kurzy a tréninky. Dvě třetiny zaměstnanců májí zájem zejména o kurzy zaměřené na osobní rozvoj, 42 % se věnuje vzdělávání s cílem získat nové kompetence a díky tomu změnit pracovní pozici, 33 % se účastní jazykových kurzů. Ty firmy začaly nabízet formou online vyučování, původní třídy se tak přesunuly na obrazovky a pokračují ve výuce přes Skype, Teams či podobné komunikační nástroje. Výrazný je také růst zájmu o odbornou oborovou GBS kvalifikaci, kterou poskytuje strategický partner ABSL pro oblast vzdělávání, společnost Hackett Group. „Naši lidé mají přístup k široké nabídce kurzů, ať už z oblasti profesního finančního vzdělávání, cizích jazyků či měkkých dovedností. V současné době vnímáme zejména významný nárůst vyžití online kurzů na E-learning platformách. Online formou pokračujeme také v ACCA certifikacích, které jsou v našem oboru velmi přínosné a vyžadují nemalé časové investice. I proto je na ně nyní velmi vhodná doba,“ říká Roman Pavloušek, ředitel finančního centra Atlas Copco Services.

ACCA: Znalost technologií usnadní účetním rozpoznat hrozby spojené s ekonomickou kriminalitou

Až 80 miliard korun dosahují celosvětové škody způsobené ekonomickou kriminalitou. I přes stále sofistikovanější a bezpečnější informační systémy nabývá ekonomická kriminalita obřích rozměrů a postihnout může jak obří korporace, tak i malé lokální firmy. Z nové studie Economic Crime in a Digital Age (Ekonomická kriminalita v digitální době), kterou vypracovala vzdělávací organizace ACCA ve spolupráci s EY, vyplývá, že pro omezení ekonomické kriminality je klíčové vzdělávat účetní a specialisty zodpovědné za finanční procesy ve firmách i státních organizacích.

Rozvoj informačních technologií a globalizace zásadně mění nejenom způsoby výroby a distribuce produktů, ale i obchodní modely a finanční mechanismy. Internet a elektronické obchodování na dálku, extrémně snadný přístup na vzdálené trhy, superrychlé elektronické finanční transfery, sociální sítě, online marketing a všechny další vymoženosti digitální éry urychlují byznys stejně jako ekonomickou kriminalitu. Prostředí pro finanční zločiny nabírá na složitosti, rychlosti a nevyzpytatelnosti.

„Problémy a ztráty spojené s ekonomickou kriminalitou mohou být pro firmu i likvidační,“ říká Viera Kučerová, ředitelka organizace ACCA, která sdružuje a vzdělává finanční experty. „Hrozbám lze však relativně dobře čelit, pokud pracovníci z oboru financí znají technologie a umí díky nim rozpoznat a eliminovat případné hrozby. A to je jeden z čelních důvodů, proč by se měli v průběhu celé své kariéry vzdělávat.“

Studie Ekonomická kriminalita v digitální době přinesla i přehled nejčastějších nástrojů kybernetických zločinů. Patří k nim:

  1. . Digitální technologie disponují širokou škálou nástrojů, jak získat klamnou důvěru a přesvědčit někoho, aby poslal peníze podvodníkovi; od falešných webových stránek, podvodných diskusních a poradenských skupin, trollů na sociálních sítích až po registraci podvodných firem. Americký telekomunikační operátor Verizon uvádí, že v roce 2018 bylo z 53 000 analyzovaných bezpečnostních incidentů 76 % motivováno finančně.
  2. , tzv. phishing, jsou nejčastější cestou, jak dostat škodlivý software, viry nebo ransomware do firemního systému. Podle izraelské bezpečnostní firmy Retruster stojí phishing za 90 % všech krádeží dat a jen v roce 2018 počet útoků vzrostl o 65 %.
  3. a jejich prodej ať už konkurenci nebo na černém internetovém trhu znamenají finanční újmu a poškození dobrého jména. Data o kreditních kartách nejméně 244 000 klientů, která unikla z databází aerolinek British Airways v roce 2018, se na černém internetovém trhu prodávala podle bonity účtu od 200 do 1150 korun za kus.
  4. dokážou přívalem množství požadavků i na několik dní vyřadit z provozu servery firmy a znemožnit jí řádně fungovat. Útoky často maskují i pokus o průnik. Podle statistik každá pátá malá nebo střední firma již zažila DDoS útok. Ztráty a náklady na obnovu činily v průměru 1,15 milionu korun.
  5. , který nejčastěji proniká jako infikovaná příloha emailu, zašifruje veškerá firemní data, a pak vyžaduje výkupné. Nemocnici v Benešově přišlo „ukliknutí“ na 40 milionů Kč.
  6. , jako např. Bitcoin, znemožňují sledovat finanční transakce a odhalit aktéry plateb. Ekonomická kriminalita se tak anonymizuje a globalizuje. Nezná státní hranice, jen hledá nejjednodušší cestu k úspěšnému páchání zločinů. Podle společnosti CipherTrace získali v roce 2019 kybernetičtí zločinci z nelegálních obchodů, jako je prodej drog, zbraní nebo firemních dat, uskutečněných kryptoměnami celosvětově 99 miliard korun.

Útoky se přitom neomezují jen na počítače nebo podnikové sítě, stále častěji zasahují i mobilní zařízení, především mobilní telefony. Většinu útoků lze pořídit jako službu za mizivou cenu ve srovnání se způsobenými ztrátami.

  V řadě zemí patří auditorské a účetní profese mezi regulované a průběžné vzdělávání je pro jejich výkon nutnou podmínkou. „V České republice tomu tak není, přesto mnozí na prohlubování své kvalifikace průběžně pracují. Jsou si totiž vědomi velmi rychlého vývoje oboru i výzev, které globalizovaná a digitalizovaná ekonomika přináší, nechtějí, aby jim ujel vlak,“ vysvětluje Viera Kučerová s tím, že způsobů, jak své znalosti rozvíjet, je více. „Naše organizace nabízí finančním manažerům a účetním nejrůznější kurzy a certifikace, přičemž výhodou je, že většina kurzů probíhá online. Plná kvalifikace ACCA je pak v mezinárodním měřítku srovnatelná s MBA.“

Pražské centrum podnikových služeb SAP Services inspiruje celý svět

Společnost SAP Services, jedno z největších českých center podnikových služeb, inspiruje firmy z celého světa. Z Prahy poskytuje finanční a personální služby všem světovým pobočkám firmy SAP, a formou referenčních návštěv umožňuje zákazníkům poznat, jak funguje, a jak s pomocí moderních podnikových technologií SAP inovuje celou řadu procesů. Centrum vzniklo před 15 lety s cílem zajistit vyšší efektivitu, transparentnost a profesionalitu při zpracování finančních a personálních agend všem pobočkám softwarové firmy SAP.

„Některé společnosti, které k nám přijíždí na referenční návštěvy, jsou teprve na začátku úvah o tom, zda, jak, kde a za jakým účelem podobné centrum vybudovat. Jiné už centrum služeb mají a chtějí ho dále rozšiřovat. Potřebují však zjistit, jak nejlépe uchopit procesy, jaké využívat technologie, a jak budovat týmy,“ říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services, a dodává, že jde především o velké nadnárodní firmy, které mají mnoho poboček po celém světě a řeší výzvy s transparentností procesů, dostupností dat a jejich kvalitou.

Širší kontext versus detail

„První návštěvu jsme v SAP Services přivítali v roce 2009. Od té doby fenomén centralizace procesů a budování center podnikových služeb výrazně posílil a podnítil růst zájmu firem o náš koncept a zkušenosti. Dnes organizujeme průměrně více než jednu referenční návštěvu týdně, přičemž za poslední tři roky jejich počet každoročně roste zhruba o desetinu. Prezentace mohou probíhat anglicky, německy, rusky, francouzsky nebo španělsky,“ vypočítává Iveta Chválová s tím, že návštěvy, které jsou obvykle tvořeny nejvyšším vedením firem, zajímá každý detail, a proto hovoří nejen s managementem SAP Services o principech a řízení centra, ale i se zaměstnanci jednotlivých týmů o jejich denní realitě v práci.

Procesy a technologie

Návštěvníky hodně zajímá i míra automatizace rutinních činností v HR a ve financích a způsob, jakým lidé spolupracují se softwarovými roboty. Právě v této oblasti SAP Services vyniká, automatizuje nejen zpracování faktur, ale i pracovních nabídek a smluv. „Mnoho dotazů se týká i personálních záležitostí, zejména budování týmu, rozvoje a vzdělávání zaměstnanců. Častým tématem jsou i naše reflexe a ponaučení, ke kterým jsme dospěli v průběhu existence centra a které se zástupci firem otevřeně sdílíme,“ popisuje Iveta Chválová.

Softwarové řešení SAP v praxi

Návštěvy, které již své centrum služeb provozují, si pak podle Ivety Chválové nejčastěji ověřují, jak jsou na tom v porovnání se SAP Services s procesy, efektivitou a technologiemi. Zajímá je i pohled SAP Services jako koncového uživatele softwarových řešení SAP. Mezi populární témata patří digitalizace personálních a finančních procesů a následné zefektivnění práce našich zaměstnanců. Líbí se jim SAP Digital Boardroom, kde můžou efektivitu sledovat.

Mezi populární témata patří umělá inteligence, strojové učení nebo cloudové HR řešení nové generace SAP SuccessFactors Employee Central.

„Od všech návštěv máme velmi pozitivní zpětnou vazbu, oceňují naši otevřenost a úroveň detailů, do kterých jsme s nimi schopni jít. Některé společnosti přitom u nás byly v průběhu let opakovaně,“ říká na závěr Iveta Chválová s tím, že SAP nabízí ostatním centrům možnost využití konzultačních služeb.

Oracle Academy rozšiřuje nabídku pro učitele i studenty

Nové služby Oracle Cloud Free Tier a Always Free jsou k dispozici i v podobě vyladěné pro vzdělávací instituce. Cílem je zvýšit u studentů znalosti, schopnosti a zkušenosti spojené s IT, které jsou stále více potřeba i mimo technologické obory.

Spolu s nedávno představenou cloudovou nabídku Oracle Cloud Free Tier, jejíž součástí jsou rovněž bezplatné a časově neomezené služby Oracle Always Free umožňující přístup k autonomní databázi Oracle a infrastruktuře cloudu příští generace (Oracle Gen 2 Cloud), se rozšiřují i možnosti pro členy Oracle Academy, ať už jde o učitele nebo jejich studenty. V rámci programu Oracle Academy Cloud získají přístup k bezplatným službám vyladěným na míru potřebám pedagogů a vzdělávacích institucí. Program zahrnuje také nové vzdělávání pro pedagogy, které jim umožní získat lepší porozumění technologiím spojených s řešením Oracle Autonomous Database.

Cílem je zvýšit u studentů znalosti, schopnosti a zkušenosti spojené s IT. Výsledky nového průzkumu provedeného ve spojení se společností Burning Glass podtrhují konstantní růst zájmu o počítačové dovednosti i mimo technologické obory. „Vzdělání v IT se stává stále důležitější pro všechny studenty. Tím, že poskytujeme pedagogům přístup k bezplatnému školení, cloudu a dalším inovativním technologiím, jako je např. Oracle Autonomous Database, současně pomáháme k úspěchům milionů studentů, kteří Oracle Academy každoročně absolvují,“ uvedla Elizabeth Snyderová, viceprezidentka společnosti Oracle pro lidské zdroje a filantropii.

Podle zmíněné studie (Beyond Tech: The Rising Demand for IT Skills in Non-Tech Industries) provedené společnostmi Oracle a Burning Glass pracovní místa spojená se znalostí IT rostou zejména mimo technologické obory. Aktuálně 89 % poptávky po IT specialistech pochází z organizací působících mimo technologický sektor. V letech 2013–2018 vzrostla poptávka po IT pozicích v technologickém sektoru o 40 %, mimo něj o 65 %. Studenty by k rozvoji jejich IT dovedností mohla motivovat i skutečnost, že pracovní místa v IT jsou bez ohledu na vlastní zaměření podniku nadprůměrně placená, vysoce nadprůměrné je rovněž odhadované celoživotní finanční ohodnocení IT specialistů. Výsledky studie jsou založeny na analýze 150 milionů on-line pracovních nabídek z roku 2018.

Nabídka pro členy Oracle Academy zahrnuje:

  • Služby Always Free, tj. přístup ke cloudové databázi a infrastruktuře (Oracle Autonomous Database a Oracle Cloud Infrastructure), vývojové prostředí Oracle Application Express (APEX), možnost psát kód v jazycích Java, Node.js, Python a celé řadě dalších.
  • Kredity pro zkušební bezplatný přístup (služby Free Trial): kredity v hodnotě 300 dolarů, které půjde utratit v průběhu celého roku. Učitelé i studenti si budou moci vyzkoušet více než 20 cloudových služeb, ať už jde o infrastrukturu, databáze, vývoj aplikací, analytiku, integraci, správu nebo zabezpečení.
  • Školení pro Autonomous Database: Bezplatné školení pro pedagogy, komplexní informace pro studenty.
  • Snadné přihlašování: Školitelé se mohou snadno přihlásit k Oracle Cloud Free Tier Easy a zde dále vytvářet bezplatné účty pro studenty.

Průzkum Grafton: Češi se nebojí změny oboru ani robotizace

Téměř tři čtvrtiny Čechů změnily v průběhu svého profesního života pracovní obor a jsou nakloněni změnám. Vyplývá to z aktuální analýzy pracovního trhu ČR personální agentury Grafton Recruitment. Největším motivátorem pro změnu oboru je výše mzdy, dále pak potřeba nových impulsů a zajímavá pracovní náplň. V souvislosti se změnou oboru jsou uchazeči připraveni se rekvalifikovat nebo si jiným způsobem doplnit vzdělání.

„Během svého profesního života změnilo pracovní obor 74 % lidí. Průzkum tedy jasně prokazuje, že se Češi nebojí změnit obor a že zaměstnavatelé jsou ochotni zaměstnávat i uchazeče se zkušeností z jiného oboru,“ uvedla Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Nejčastěji mění obor práce lidé s výučním listem a manuální pracovníci. Až 50 % respondentů se k tomuto kroku odhodlalo v průběhu své kariéry, 24 % potom hned po škole. Zatímco pro dělníky je největším motivátorem pro změnu oboru mzda (37 %), u pracovníků s IT specializací je to navíc i potřeba nových impulsů (30 %) nebo zajímavá náplň práce (29 %).

Z průzkumu dále vyplynulo, že si Češi začínají uvědomovat nutnost průběžného vzdělávání, a to zejména kvůli rychlému rozvoji prakticky všech oborů a masivní adopci technologií. Třetina respondentů dokonce další vzdělávání označila za svou současnou největší výzvu. Pětina účastníků průzkumu se zase chce zaměřit na studium cizích jazyků. „S tímto trendem úzce souvisí i zesílené aktivity zaměstnavatelů v oblasti firemního vzdělávání. Právě nabídka kurzů a možnosti profesního rozvoje hrají u kandidátů čím dál důležitější roli při rozhodování o přijetí pracovní nabídky. Dle údajů ČSÚ do firemního vzdělávání nejvíce investují obory informačních technologií a podnikových služeb,“ doplňuje Jitka Součková.

Se změnami oboru i nutností vzdělávání do značné míry souvisí robotizace a automatizace, které ovlivňuje celou řadu průmyslových segmentů. Nejde jen o výrobu, ale například i o kancelářské profese či sdílené podnikové služby. Dle asociace ABSL, která zastupuje firmy z oboru podnikových služeb, je dnes v ČR v tomto segmentu robotizováno již více než 4000 pracovních míst a letos se předpokládá minimálně dvojnásobný nárůst. Díky automatizaci se postupně mění charakter lidské práce a vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují jiné znalosti a dovednosti. Jde například o datové vědce a analytiky, experty na digitální transformaci, správce sociálních médií a digitálního obsahu a mnoho dalších. Z průzkumu Grafton vyplývá, že 15 % respondentů vnímá robotizaci jako výzvu. Nejčastěji jde o lidi pracující v IT, dělníky a inženýry. I přes nutnost dalšího vzdělávání se však většina Čechů nebojí, že by neudrželi krok s novinkami na trhu.

Česká centra služeb stále častěji zajišťují i bezpečnost IT mezinárodních firem

Rostoucí požadavky na zabezpečení i stále sofistikovanější kyber útoky vedou podniky k přehodnocování bezpečnostních strategií. Jednou z možností je předat starost o bezpečnost IT do centra podnikových služeb a nechat zabezpečení řídit vzdáleně. Bezpečnost IT lze takto zajišťovat samostatně i v rámci kompletní správy infrastruktury IT.

Bezpečnost dat a systémů není v podnicích ve stále větší míře pouze starostí samotného oddělení IT, ale stává se součástí celkového řízení rizik. „Finanční ředitelé firem (CFO) pokládají v současnosti kybernetickou bezpečnost za druhou největší hrozbu z hlediska podnikání jako celku. Velké firmy se obávají především toho, že bezpečnostní incident přeruší jejich provoz (68 %), 58 % pokládá za velkou hrozbu související ztrátu pověsti, 45 % zdůrazňuje riziko úniku či ztráty dat. Současně roste také riziko spojené s regulačními a dalšími požadavky, protože předpisy vyžadující ochranu citlivých dat se neustále zpřísňují,“ shrnul výsledky nedávného předmětného průzkumu společnosti Deloitte Nik Černomorský, ředitel oddělení Risk Advisory Deloitte v České republice. Podle téhož průzkumu Deloitte zhruba třetina firem zajišťuje bezpečnost IT vlastními silami, třetina ji outsourcuje a ostatní kombinují oba přístupy. Podniky nicméně mají k dispozici ještě další možnost – starost o zabezpečení mohou přenechat centru sdílených podnikových služeb, které pak bezpečnost IT (nebo jinou oblast, například účetnictví nebo personalistiku) zajišťuje centrálně pro všechny pobočky i oddělení podniku. Centralizace podnikových služeb obecně umožňuje jednotné řízení a vyšší efektivitu s nižšími náklady. I proto lze v této oblasti sledovat výrazný meziroční růst.

Tento trend potvrzuje i asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových služeb. „Zatímco v minulosti zajišťovala centra podnikových služeb v ČR pro své mateřské subjekty především administrativní činnosti, nyní se důraz přesouvá na IT služby. Podle našeho průzkumu pracovalo v roce 2018 v outsourcingu IT již 40 % z celkového počtu 100 000 zaměstnanců tohoto oboru,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, s tím, že v rámci IT pozic hraje významnou roli i správa zabezpečení, ať už se poskytuje jako součást komplexní správy infrastruktury IT, nebo jako samostatná služba. Bezpečnosti IT se aktuálně věnuje už 25 % českých center podnikových služeb.

„Odhaduje se, že do roku 2021 způsobí kybernetická kriminalita celosvětově škody za 6 bilionů dolarů, což je dost velký argument na to, aby se firmy intenzivněji věnovaly zabezpečení svých systémů. V mateřských zemích, zejména v západní Evropě, však často narážejí na nedostatek bezpečnostních specialistů, proto vidíme rostoucí zájem o přesun těchto procesů do českých center služeb,“ komentuje Jonathan Appleton. 

Řízení bezpečnosti v mateřské firmě znamená nejčastěji kontrolu síťového provozu, ochranu serverů a databází, správu firewallů a dalších ochranných zařízení na perimetru sítě, ale i vzdálenou správu koncových bodů včetně mobilních zařízení, hotspotů Wi-Fi a zařízení Internetu věcí. Součástí řízení bezpečnosti je i nasazování aktualizací a bezpečnostních oprav, prevence útoků, jejich monitoring, náprava situace a reporting o incidentu. V některých případech zajišťuje centrum podnikových služeb i ochranu přímo na úrovni citlivých dat, kdy se vzdáleně sleduje veškerá práce s těmito daty, přístup k nim, jejich případné kopírování, tisk nebo odesílání přes internet. Nedílnou součástí podnikové bezpečnosti je dnes rovněž řízení identit a přístupu, správa bezpečnostních zásad, řízení prostředí na úrovni aplikací, shromažďování protokolů a správa bezpečnostních informací a událostí (SIEM). Centralizovat činnosti spojené s bezpečností IT a zajišťovat je vzdáleně je stále jednodušší mj. i díky migraci podnikového IT do cloudu.

„Poptávka po expertech na IT bezpečnost roste napříč centry, vedle českých specialistů centra často nabírají i vysoce kvalifikované cizince. Tvoří již více než třetinu všech zaměstnanců českého sektoru podnikových služeb, přičemž se jedná o speciality bezmála osmdesáti národností,“ říká Jonathan Appleton a dodává, že s řízením bezpečnosti dnes lidem pomáhá ve stále větší míře i automatizace. Moderní softwarová řešení již podporují například automatické nastavení a kontrolu konfigurace z hlediska bezpečnostních zásad i automatické nasazování bezpečnostních oprav. I přes rostoucí zapojení automatizace český centra služeb aktuálně hledají stovky odborníků na IT bezpečnost.

„Silná poptávka po specialistech na IT bezpečnost je dána zejména zvýšeným výskytem úniku firemních dat a tudíž zesílenou potřebou firem podobným scénářům zabránit. Protože jde o relativně nedostatkovou kvalifikaci, mzdy se u těchto specializací pohybují v rozmezí od 60 000 Kč u člověka do 2 let praxe, až do 150 000 Kč u člověka s deseti a více lety praxe,” říká Lukáš Kaňka ze společnosti D-ploy s tím, že odhadem na českém trhu chybí řádově stovky specialistů na IT bezpečnost.